Původcem tohoto fondu je Předsednictvo ministerské rady exilové vlády působící v letech 1940–1945 v Londýně. Vláda byla vytvořena převážně z bývalých členů Národního výboru, který byl po svém přesídlení z Paříže uznán koncem roku 1939 i britskou vládou, a kterému bylo přiznáno oprávnění zastupovat československé zájmy a zařizovat vše potřebné pro obnovení československé armády. Československé státní zřízení v zahraničí reprezentovali prezident, prozatímní vláda a Státní rada. Dekretem z 15. října 1940 o prozatímním výkonu moci zákonodárné bylo ustanoveno, že kompetence a zákonodárná činnost československé vlády bude po dobu platnosti zatímního státního zřízení v zahraničí v nezbytných případech vykonávána prezidentem republiky ve formě dekretů. Dekrety upravovaly hlavně specifické vztahy vytvořené v exilu, ale i situaci v poválečném Československu.

Fond byl převzat Státním ústředním archivem v Praze (dnes Národním archivem) od Úřadu předsednictva vlády v letech 1955–1956. Spisový materiál nebyl předán kompletně, část byla ztracena při stěhování z Londýna a část byla později vyjmuta k různým účelům. Schůze ministerské rady byly předány jen v poznámkových blocích zapisovatele a zároveň byly převzaty jen protokoly z let 1942–1945.