Fond národní obnovy, Praha

Původcem fondu je Osidlovací úřad v Praze zřízený na základě dekretu prezidenta republiky č. 27/1945 Sb. ze 17. července 1945 o jednotném řízení vnitřního osídlení a Fond národní obnovy ustavený prezidentským dekretem č. 108/1945 Sb. z 25. října 1945 o konfiskaci nepřátelského majetku a fondech národní obnovy. FNO podléhající osidlovacímu úřadu měl ve spolupráci s okresními a městskými národními výbory zjišťovat veškerý konfiskovaný majetek, učinit opatření k jeho zajištění, převzetí a správě, mj. dohlížet na hospodaření národních správců. Někdy se jednalo i o majetek v původním vlastnictví židovských obyvatel. Osidlovací úřad byl spolu se svými oblastními úřadovnami zrušen podle zákona č. 18/1950 Sb. z 9. března 1950. Jeho agenda přešla na jiné úřady, především na FNO, který od té doby podléhal přímo Ministerstvu financí. Samotný FNO byl poté zrušen zákonem č. 182/1950 Sb. z 20. prosince 1950 s účinností od 1. července 1951.

První část materiálu byla převzata Ústředním archivem ministerstva vnitra (později Státním ústředním archivem v Praze, dnes Národním archivem) hned na počátku 50. let 20. století. Další materiály Osidlovacího úřadu v Praze a Fondu národní obnovy byly do archivu předány v roce 1979 a na počátku 80. letech od Správy pro věci majetkové a devizové. Další přejímky do fondu byly realizovány v letech 2001 a 2002 a poté ještě v letech 2010 a 2012, předávajícím úřadem bylo Ministerstvo financí ČR jako likvidátor.