Zemský úřad Praha

Zemský úřad byl správním úřadem s rozsáhlou agendou ve všech oblastech vnitřní správy české země. Zahrnoval všechny záležitosti, které v nejvyšším stupni náležely do působnosti úřadů třetí instance, tj. jednotlivých ministerstev.

Po vzniku Československé republiky nahradil České místodržitelství úřad s názvem Zemská správa politická, který od 1. prosince 1926 nesl název Zemský úřad v Praze. Bylo mu podřízeno 103 okresních úřadů. Na zemské úřady byla přenesena agenda státního občanství, spolků, hlášení cizinců, matrik, nadací atd. V roce 1934 měl úřad vedle prezidia, účtáren a sekretariátu 53 oddělení. Po 15. březnu 1939 začaly zemské úřady podléhat přímému dozoru říšského protektora. V roce 1942 vstoupilo v platnost nařízení o správě z příkazu říše, tzv. Reichsauftragsverwaltung (RAV), jimž se přenesly na prezidium Zemského úřadu některé agendy Úřadu říšského protektora v Čechách a na Moravě, např. agenda smíšených manželství. Po osvobození Československa se ujaly veřejné správy národní výbory, které byly prohlášeny v Košickém vládním programu novými orgány státní moci. Zemský národní výbor v Praze se utvořil 11. května 1945. Dne 24. února 1949 byl rozpuštěn a jeho agendu převzaly krajské národní výbory.

Dokumenty tohoto celku byly ve většině předány v letech 1949-1950 Ústřednímu archivu Ministerstva vnitra (později Státnímu ústřednímu archivu v Praze, nyní Národnímu archivu). Část spisů byla delimitována věcně příslušným krajským národním výborům.