Zemský úřad Praha

Zemský úřad byl správním úřadem s rozsáhlou agendou ve všech oblastech vnitřní správy země. Zahrnoval všechny záležitosti vnitřní správy, které v nejvyšším stupni náležely do působnosti úřadů třetí instance, tj. jednotlivých ministerstev.

Zemský úřad v Praze začal působit místo zemské správy politické v Praze od 1. prosince 1928. Bylo mu podřízeno 103 okresních úřadů. Na zemské úřady byla přenesena agenda nadací, státního občanství, spolků, hlášení cizinců, matrik atd. V roce 1934 měl úřad vedle prezidia, účtáren a sekretariátu 53 oddělení. Po 15. březnu 1939 zemské úřady začaly podléhat přímému dozoru říšského protektora. V roce 1942 vstoupilo v platnost nařízení o správě z příkazu říše, tzv. Reichsauftragsverwaltung (RAV), jimž se přenesly na prezidium ZÚ některé agendy Úřadu říšského protektora, např. agenda smíšených manželství. Po osvobození Československa se ujaly veřejné správy národní výbory, které byly prohlášeny v košickém vládním programu novými orgány státní moci. Zemský národní výbor v Praze se utvořil 11. května 1945. Dne 24. února 1949 byl zemský národní výbor rozpuštěn, jeho agenda byla přenesena na krajské národní výbory.

Tento rozsáhlý fond je rozdělen do .... dílčích částí:

Dokumenty tohoto celku byly ve většině předány v letech 1949-1950 Ústřednímu archivu ministerstva vnitra (po přejmenování Státnímu ústřednímu archivu, nyní Národnímu archivu). Část dokumentů byla předána jednotlivým krajským národním výborům. Z krajských národních výborů byly dokumenty postupně předávány do Státního ústředního archivu.