Kárných Margita a Miroslav

Miroslav Kárný se narodil 9. září 1919 v Praze v židovské české rodině, která provozovala v Praze na Letné obchod s cukrovinkami, později s textilní galanterií. Po absolvování akademického gymnázia v Praze začal M. Kárný studovat český jazyk a historii na Filozofické fakultě UK v Praze. Na vysoké škole, jejíž studium musel ukončit 17. listopadu 1939 v důsledku uzavření českých vysokých škol, se stal členem komunistické frakce vysokoškolských studentů Kostufra. 24. listopadu 1941 byl zařazen do transportu Ak z Prahy do Terezína, který byl určen k vybudování židovského ghetta. Tam se zapojil do odbojové činnosti, podílel se na vydávání ilegálního časopisu Přehled, jehož opisování a rozmnožování organizovala Margita Krausová, která se později stala Miroslavovou ženou.

Margita Krausová se narodila 26. února 1923 v Trnovanech u Teplic v rodině továrního příručího. Od konce roku 1938 žila v Praze, kde se stala členkou levicové organizace židovské mládeže Hašomer Hacair připravující odjezdy do Izraele. Od roku 1940 také pracovala v ilegální organizaci KSČ. Do Terezína byla deportována z Prahy 15. května 1942 transportem Au 1. Miroslav s Margitou uzavřeli v lednu 1944 sňatek v terezínském ghettu. 28. září 1944 byl Miroslav deportován transportem Ek do Osvětimi, Margita nastoupila do osvětimského transportu Em 1. října 1944. Miroslav byl převezen na práci do pobočného tábora KT Dachau v Kauferingu, odkud se dostal do pochodu smrti a byl osvobozen v Allachu. Margita se dočkala osvobození v KT Kudowa-Sakisch. Setkali se až v Praze v květnu 1945.

Po válce začal M. Kárný pracovat jako redaktor Rudého práva, po propuštění v roce 1951 v souvislosti s kampaní proti tzv. sionistickému nebezpečí pracoval ve Spojených ocelárnách Kladno v redakci časopisu Kladenský kovák. Od roku 1958 působil jako redaktor, poté šéfredaktor deníku Svoboda. V roce 1968 pracoval jako vedoucí odboru tisku, rozhlasu a televize na ÚV KSČ, odkud musel o rok později v souvislosti s pražským jarem odejít. Margita Kárná pracovala v podniku zahraničního obchodu Merkuria v Praze. Od poloviny 70. let 20. století se věnovali historickému výzkumu německé okupační politiky v Protektorátu Čechy a Morava se zaměřením na problematiku holocaustu. V roce 1976 akceptovalo tehdejší Státní židovské muzeum (dnes Židovské muzeum v Praze) projekt „Nacistické řešení židovské otázky v českých zemích“. Na počátku 90. let 20. století se M. Kárný zasloužil o zřízení Terezínské iniciativy, mezinárodního sdružení bývalých vězňů terezínského ghetta, a do roku 2001 byl jejím místopředsedou. V roce 1993 stál rovněž u založení Nadace Terezínská iniciativa, jejímž úkolem bylo soustředění výzkumu k historii terezínského ghetta. Účastnil se transformace nadace na Institut Terezínské iniciativy v roce 1998. Podílel se na budování databáze vězňů terezínského ghetta a vydání tří dílů Terezínské pamětní knihy, dále také na založení vědecké ročenky Terezínské studie a dokumenty. Společně se svou manželkou Margitou, která zemřela v Praze 27. dubnu 1998, začal připravovat rukopis Terezínského kalendária přibližujícího život v terezínském ghettu den po dni. Tuto práci již nedokončil, zemřel 9. května 2001 v Praze.

Písemnou pozůstalost Miroslava a Margity Kárných získal Národní archiv v letech 2002 a 2003 darem od dcery manželů Kárných Mgr. Jany Chalupové.