Zemský úřad Brno

Po vzniku Československé republiky nahradil Moravské místodržitelství úřad s názvem Zemská správa politická v Brně. K 1. prosinci 1928 vstoupila v platnost nová správní reforma, v jejímž rámci došlo v souvislosti se vznikem země Moravskoslezské ke změně územněsprávní kompetence úřadu a úpravě názvu na Zemský úřad v Brně. Stejně jako Zemský úřad v Praze pro zemi Českou zahrnoval všechny záležitosti vnitřní správy, které v nejvyšším stupni náležely do působnosti státních úřadů třetí instance, tj. jednotlivých ministerstev. Brněnskému zemskému úřadu podléhalo 45 okresních úřadů a tři statutární města. Organizačně se skládal z prezidia a 23 oddělení (později 30), např. hospodářského a finančního, nadačního, školského a osvětového, bezpečnostního, sociálního a zdravotního, zemědělského, spolkového. Oddělení se související agendou tvořila skupinu. Po 15. březnu 1939 začaly zemské úřady podléhat přímému dozoru říšského protektora. V čele úřadu stál zemský prezident zastupovaný zemským viceprezidentem. V roce 1942 vstoupilo v platnost nařízení o správě z příkazu říše, tzv. Reichsauftragsverwaltung (RAV), jimž se přenesly na prezidia zemských úřadů některé agendy Úřadu říšského protektora v Čechách a na Moravě. Vládní nařízení z 5. května 1945 stanovilo, že v sídle každého zemského zastupitelstva se ustaví zemský národní výbor, který bude spravovat v obvodě své působnosti všechny veřejné záležitosti.

Materiály fondu byly do Krajského archivu v Brně (později Státního archivu v Brně, dnes Moravského zemského archivu v Brně) předány po zrušení zemského zřízení v roce 1949.